ČR: O zemi, kde v právnických kruzích neplatí, že 2+2=4

Aneb, když vznikne tichá dohoda mezi soudcem a žalovaným nebo soudcem a žalovatelem. (rawpixel / unsplash.com)

„Svoboda znamená svobodně prohlásit, že dvě a dvě jsou čtyři. Jestliže toto je dáno, všechno ostatní z toho vyplyne“ - George Orwell, „1984“

V českých právnických kruzích bohužel více a více neplatí, že 2+2=4. A to je rozdíl kupříkladu od Německa, Dánska, Rakouska, Belgie, Francie, Švýcarska, či jiných demokratických právních států.

Občané v ČR se více a častě ji přesvědčují o nemilé skutečnosti zejména v právnických kruzích, že 2+2 je kupříkladu minus pět. A třeba stůl, o kterém všichni vědí, že je hnědý a on skutečně je hnědý, tak o něm příslušný orgán (správní orgán, státní zástupce, soudce) prohlásí a rozhodne, že je zelený a dá pod tento verdikt svůj podpis a razítko. Prokázat a prosadit potom v takové zemi pravdu je úkol vskutku obtížný, až téměř nadlidský a často též velmi drahý a nebezpečný. Navíc soudce či jiný subjekt, pokud má osvětlit dotyčné rozhodnutí, prohlásí, že tak rozhodl svobodně a nezávisle a vysvětlování ohrožuje jeho nezávislost.

Zamýšlíme se nad příčinou tohoto problému.

Jedním z možných vysvětlení je skutečnost, že významná část soudců, státních zástupců (býv. prokurátorů), policistů, agentů, loajálních či aktivně podporujících režim před listopadem 1989, členů KSČ, ale i jiných stran zůstala po roce 1989 pouze s menšími změnami na svých postech. A ti co nezůstali, šli zpravidla do advokacie.

Prakticky všude vytvořili skvělé prostředí pro klientelismus, korupci, nerovné zacházení či diskriminaci a co hůř, pokřivili prostředí a křivit se naučili v řadě případů i ti mladí či mladší. Skupinu hodnou zvláštní pozornosti tvoří tzv. „Potáčovi kluci“.

• „Potáčovi kluci“ je pracovní název pro skupinu lidí, která začala vznikat od roku 1984 na základě rozhodnutí vlády ČSSR a tehdejšího místopředsedy vlády ČSSR a šéfa Státní plánovací komise Svatopluka Potáče. Jejich úkolem bylo mimo jiné připravit přechod od socialismu ke kapitalismu a získat maximální ekonomickou a následně politickou moc . Tyto osoby působí zejména v ekonomických, politických a bezpečnostních strukturách dodnes

Zákon č. 198/1993 Sb. o protiprávnosti komunistického režimu a odporu proti němu je zcela bezzubý, pouze deklaratorní a slouží zřejmě pouze k ošálení naivních občanů či neznalých cizinců či emigrantů, vracejících se po mnoha letech strávených v emigraci zpět, aby zjistili, že ti, před kterými emigrovali jsou stále na svých pozicích, ba dokonce i vyšších a navíc rozhodují o právech a povinnostech právě těchto navrátivších se emigrantů.

Důsledkem tohoto stavu je nestíhání či problematické stíhání v privatizačních kauzách, kauza H-Systém, případy typu poslanců Tluchoř-Fuksa-Šnajdr, Mostecká uhelná a řada dalších více či méně podivných a sporných rozsudcích, rozhodnutích či nestíháních.

Za shora popsané situace je investování či podnikání v ČR zatíženo příliš vysokým rizikem, jak se o tom dnes a denně přesvědčuje řada občanů a firem a nelze v ČR doporučit investovat či podnikat, neboť o vše můžete rychle přijít.

Je pouze na každém z nás, zda se s tímto podivným stavem chceme smířit či zda vůči němu projevíme aktivní občanský odpor.

Vox Populi